Myslela jsem, že hlídat ve strážním koši bude větší zábava.
Je odsud výborný výhled na námořníky a všude kolem nás, za ledovou bariérou, jsou hrozně divné ryby, ale ani jedno se potom už moc nemění.
Pořád stoupáme k hladině řeky. Už přes hodinu dvě hodiny víc než půl dne. Nuda!

Něco se stalo!
Jo si všimla nějaké magie přímo nad námi, v místě, kde nebyly žádné ryby. Upozornily jsme na to Barryna, ten zanadával a potom jsme do toho místa narazili a bariéra začala tak trochu kolabovat.
A s Morušínem je očividně něco fakt hodně špatně, protože na nadávku reagoval "Už běžím, mistře!" Co s ním ten jeho mistr dělal??
Jako, jsem fakt ráda, že nám Morušín přišel na pomoc, bez něj by byla stabilizace bariéry mnohem těžší, zvlášť, když já jsem ještě nikdy conduit pro cizí magii nedělala. Ale stejně!
A Barryn nám samozřejmě ani nepoděkoval, ale od někoho jako on to ani nečekám. Stejně jsem nepomáhala kvůli němu, ale kvůli Říčnímu netopýrovi. Tak krásná loď si nezaslouží rozbít náhodnými kusy ledu.

Co bude k jídlu? Hovno. Bramborový. A k němu brambobky.
Ale je k tomu zajímavá společnost, tak dobrý. Námořníci se sice těší do zaslouženého důchodu, ale jsou to hrozně fajn lidi kostlivci lidi. Bojovali a umřeli za dračích válek a potom bojovali dál, protože byli potřeba. A mají spoustu historek o Dračích válkách!
A Kryštof říkal, že jestli po dokončení úkolu půjdou všichni na odpočinek, tak budu automaticky kapitán! To jako vážně?!
Takže já jídlo zvládám, Allarin... snad? a Jo má půlku sudu ryb a zřejmě jí chutnají i syrové. Kdo ale naprosto očividně trpí je Morušín. On by i chtěl vařit pro všechny, ale to by musel mít z čeho. A sice jsme přišli se skvělým plánem, jak poslat démona na nákup (konkrétně poslat démona vyvolat někoho od nás a toho poslat na nákup, se seznamem a penězi), ale potom mi došlo, že jsme zavření v magické bariéře, kterou fakt nechceme narušit. NUDA!
Asi se budu muset Barryna zeptat, jestli nám tenhle plán dovolí, protože jinak chudák Morušín. Může hobit umřít špatným jídlem, stejně jako skřítek nudou?