Jak se vaří světlo?

Skvostné světelné kuličky s jantarovým leskem

Ingredience:

• 300 g skvostných světelných kuliček
• 1 lžíce jantarového lesku
• 2 lžíce světelného prachu

Postup:

• Světelné kuličky opatrně vyndejte z jejich úkrytu a uložte do misky. (Ale živé prý nejsou, ptala jsem se!)
• Přidejte jantarový lesk a světelný prach a opatrně promíchejte, aby se všechny kuličky pokryly.
• Nechte chvilku odstát, aby kuličky nasákly jantarový lesk a světelný prach.
• Podávejte v dekorativním hrnečku nebo miskách a užijte si oslnivý lesk světelných kuliček.

Zlaté sluneční krémy v mléčném soumraku

Ingredience:

• 200 g zlatých slunečních krémů
• šálek mléčného soumraku
• 2 lžíce slunečních paprsků

Postup:

• Zlaté sluneční krémy rozetřete do hladké pasty a dejte do mísy.
• Postupně přidejte mléčný soumrak, aby vznikla krémová konzistence.
• Dochutíme slunečními paprsky a mícháme, dokud se všechny ingredience nespojí.
• Podávejte v malých mističkách a ozdobte světelným prstenem ze slunečních paprsků.

Tohle je asi nejdivnější dimenze, kam jsem se zatím dostala.

Vyvolal mě Lettofeh a chtěl, abych zápasila s nestvůrou, kterou vybere jeho bratr zaklínač Niphepi. A to bez magie, prostě jako démon s monstrem. Aby se ukázalo, kdo z těch dvou je lepší. Pokusila jsem se mu vysvětlit, že na to si nevybral zrovna dobrého démona, že já jsem kouzelník a iluzionista, ale rozhodně ne válečník.

A on na to, jestli blázním, že vypadám hrozně silná a když jdu, třese se zem. Mohla jsem se urazit, jestli jsem jako tlustá, a neudělala jsem to! A je fakt, že jeho rasa levituje a živí se světlem a všechno z té dimenze, co jsem během návštěvy viděla, vypadalo jako napůl ze skla a napůl ze světla.

Tak když mi Lettofeh řekl, že ten souboj by byl naprosto bezpečný, s cílem toho druhého přemoct a nezranit, nechala jsem se nakonec ukecat. Protože, přece si nenechám ujít šanci být za siláka a bojovou mašinu.

Zaklínač přivedl "kudlanku", asi dvoumetrovou bytost s hmyzí hlavou, křídly a dlouhým, složitě tvarovaným a zatraceně ostrým ocasem. Řekla bych, že létající monstrum není úplně fér, když já levitovat magií nemůžu, ale dost možná tady nic nelétajícího ani nemají. A stejně to na mě muselo naletět, jestli to mělo vyhrát.

Nakonec se mi povedlo strhnout monstrum na zem a zalehnout. A i když jsem na to vyskočila dost vysoko do vzduchu, žádného dunění země jsem si nevšimla. Ale Lettofeh měl radost a jako bonus mě pozval i na večeři.

Těch knih o žluté magii měl nejmíň sedm a četl jenom jednu. Tak jsem si vzala jednu z těch, které zrovna nepotřeboval, a začala číst taky. Jenom ten iluzionista asi nějak nepochopil, že mu nechci vzít tu jeho, a začal na mě křičet.

Tak jsem se mu teleportovala na vršek nejbližšího stromu a chtěla číst dál. Ale on křičel dál, že prý jsem zlodějka (nejsem!) a mám mu tu knihu okamžitě vrátit. A tu svou zahodil.

Řekla jsem, že samozřejmě, jakmile ji dočtu. Nebo jestli zrovna tuhle potřebuje, tak mi může dát jakoukoli jinou. To je přece fér! Vážně nechápu, co se mu nelíbilo!

Praštila jsem se do hlavy o strop
IIIIIIIIIIIIIII

Nepraštila jsem se
IIII

Už mě to nebaví, končím!